Středověká kuchyně - Díl 1

16.08. 2022

Daniel Marysko

Kuchyně jako centrum a srdce domu sehrávala i ve středověku důležitou úlohu křižovatky domácnosti a tedy místa, kde se všichni její členové setkávají. Raně středověké evropské domy měly otevřené ohniště pod nejvyšším místem domu a kuchyně, jak ji známe dnes, se rozprostírala někde mezi vchodem do domu a tímto ohništěm. Bohatší lidé měli ve svých domech zpravidla více než jen jednu kuchyni, někdy dokonce až tři! Tyto kuchyně se rozdělovaly podle účelu, který plnily, tedy podle jídla, které v nich bylo připravováno.

Větší středověká sídla měla zpravidla kuchyni zcela mimo obytnou oblast. Kuchyni byly mnohdy umístěny na úplně jiném podlaží, ve sklepní části domu, kde nehrozilo, že kouř a dým z vaření zaplní celý dům a znemožní tak jeho obyvatelům volně dýchat v obytných místnostech nebo přijímacích salonech. Dům totiž ve středověku sloužil nejen soukromým, ale často i oficiálním účelům. Kanceláře v dnešním slova smyslu neexistovaly a všechno se tak odehrávalo na jednom místě. Chudší obyvatelé středověkých vesnic a měst se museli spokojit s jednou. A jejich domy podle toho také vypadaly. Byly mnohem menší, jednopodlažní a zpravidla v nich více místností nebylo, pouze jedna centrální.

Tam, kde byl později komín, měli tyto domy pouze díru ve stropě a tedy ve střeše. Skrz ni totiž z domu unikal kouř a neplnil tak místnost nedýchatelným dýmem. Interiér zůstával čistý a bez zápachu. Oheň v prostoru kuchyně kromě vaření sloužil i jako zdroj tepla a světla. Vyhříval dům a osvětloval jinak temnou místnost domu, kde se vařilo, jedlo, spalo i pracovalo.